Jak se církevní školy vypořádaly s víc než rok trvající distanční výukou? To zjišťovali sociologové z České biskupské konference v rozsáhlém výzkumu na přelomu dubna a května tohoto roku. Do výzkumu se zapojily katolické školy v České republice i většina církevních nekatolických škol. Mezi hlavní zjištění patří, že prioritou církevních škol bylo udržet kontakt s žáky i rodiči.

Boj o žáky nevzdaly ani v nejtvrdším lockdownu

V čem jsou církevní školy jiné a jaké mají kvality se ukázalo v nelehkém období koronavirové krize. Napříč republikou je podle březnového odhadu České školní inspekce asi 10 tis. žáků ZŠ a studentů SŠ, kteří se tzv. „ztratili“ (neúčastní se vůbec distanční výuky) a školy nejsou s jejich rodinami nijak v kontaktu. Pro církevní školy bylo po celou dobu pandemie prioritou zůstat s žáky a rodiči v kontaktu jakýmkoliv způsobem a zdá se, že se jim to podařilo. Na celém území ČR mají „ztracených“ dětí pouze několik jednotek (31), což je desetkrát méně než celorepublikový průměr (0,18 % zatímco celorepublikově je to 1,13 %). Řada dětí na církevních školách je přitom z vícečetných rodin, pro které bylo zajištění podmínek domácí výuky často na hranici sil (50 tis. žáků nemá technické podmínky na účast v online výuce). „To, že škola funguje nejen jako poskytovatel státem povinných služeb, ale aktivně vytváří komunitu občansky aktivních lidí, kteří se vzájemně podporují a kterým není lhostejné, co se kolem nich děje, je pravděpodobně důvodem, proč tyto školy zvládly udržet kontakt s naprostou většinou žáků i v této náročné době,“ komentuje skutečnosti plzeňský biskup Tomáš Holub, který má v rámci ČBK na starosti církevní školství.

Nasazení bylo obrovské, i když nadšení dosáhlo bodu mrazu

Jarní online výuka ukázala odolnost a kreativitu českých učitelů, schopnost občanské společnosti podpořit vzdělávací sektor a nasazení rodičů doma. Postupně byl ve všech školách zaznamenán zvýšený zájem o jinak spíš okrajově využívané služby konzultací školních psychologů apod. V církevních školách, kde je většinou školní poradce, kaplan nebo psycholog standardní součástí učitelského sboru a s dětmi se zná, se právě tyto vztahy ukázaly jako nenahraditelná pomoc. Velkou oblibu měly i netradiční aktivity cílící mimo běžnou výuku a stmelující kolektiv tříd i celé školy.  „Chtěl bych poděkovat všem ředitelům církevních škol za maximální snahu udržet nejen vysokou kvalitu výuky, ale právě i za jejich kreativitu, a rodinám za ochotu spolupracovat, i když ne všem vždy všechno vyhovovalo a musely dlouhodobě fungovat v podmínkách, které si někteří představitelé této země možná ani nedokážou představit,“ popisuje Jiří Vojáček, ředitel biskupského gymnázia v Hradci Králové.

Na co kladou církevní školy důraz dlouhodobě?

Sociologové z ČBK sbírali také informace o každoročně přijímaných uchazečích. Data ukazují, že zájem o církevní školy je v ČR násobně vyšší než reálný počet míst na školách. Na základní školy a mateřské školy se dostanou cca 2/3 uchazečů, na gymnázia dokonce jen 1/3. Kvalita církevního školství patří dlouhodobě mezi vyhlášené jistoty. O tom, proč to tak je, hovoří Martin Čech, vedoucí sekce pro školy ČBK „Církevní školy nabízejí kvalitu v kombinaci s lidským přístupem a jasnými pravidly, což je kombinace, která není pro jiné školy typická.“

Kombinace lidského přístupu s vysokou kvalitou služeb vyžaduje větší angažovanost rodičů i vyšší zapojení učitelského sboru, ale nese své plody. Jak se ukázalo nyní v krizi, jsou církevní školy kromě vzdělávání schopné poskytnout žákům i kvalitní psychickou podporu a vytvořit společenství rodin, které se podporují v případě potřeby navzájem. Na čem se ale všichni shodují, že by něco takového nechtěli už zažít znova. Představa, že online výuka může nahrazovat osobní přítomnost dětí ve škole, je absurdní a rozhodně jde o naprosto krizové řešení. Momentálně jsou všichni šťastní, že se alespoň nějak mohou již nad učením potkávat.

Jak hodnotí církevní školy v ČR více než rok distanční výuky?ZDE